"Hej! Harante! Vstávej!" řve mi do ucha moje dvojče. Nesnáším jí! Už 16 let musím žít pod jednou střechou se svim jednovaječnym dvojčetem Arianou. Jsme uplně stejný, stejný oči, stejná postava…až na to chování. Základní rozdíl mezi náma: Ariana + kluci na jednu noc = normálka. Nemůžu se koukat na to, kolika klukům už pěkně tímhle znepříjemnila život! A další rozdíl: styl! Ona je prostě taková ta jako všechno drahý a značkový a hlavně sexy a…no chápete. Já na sebe oblíknu to co je mi pohodlný (samozřejmě taky se mi to musí líbit..hadr na podlahu bych na sebe taky neoblíkla). A taky máme jiný vlasy. Dnes je sobota a ona si zase přivstala jen kvůli tomu, aby mě mohla ničit!
"Ariano nech mě spát! Vždyť je 7 ráno!" pro mě je to něco hrozného vstávat takhle brzy...stáčí mi všední dny když je škola.
"Dělej vylez, vstávaš přece se svejma druhama ne? Tak koukej vylíst! Slepice už vstali!" začne mi strhávat peřinu.
"Běž si vojet nějakýho chudáka a nech mě žít!" zařvu na ní a seberu jí peřinu, pod kterou se zachumlám.
"Krávo" slyším tichou poznámku a pak jen buchnutí dveří mého pokoje. Konečně! Teď to alespoň dospím.
Vzbudím se asi v půl 11. Sluníčko mi svítí do okna. Je hezký den! Vylezu z postele, hodím na sebe župan a jdu se nasnídat. Naleju si čaj a vezmu si rohlík, zrovna když se chci posadit, někdo zvoní. Položím to na stůl a jdu otevřít, otevřu dveře
"Ahoj Alex" líbne mě okamžitě Jan na tvář
"Ahoj lásko, dneska jdeš nějak brzo ne?" usměju se a pozvu ho dovnitř
"Ne, ty dnes vstáváš nějak pozdě" usměje se a jde do kuchyně. On si automaticky bere můj rohlík a já si automaticky vyndávám nový. Takhle je to každou sobotu a neděli J. Sednu si mu na klín a začnu se ládovat rohlíkem jako on.
"Tak co? Kam dnes půjdem?" zeptá se mě, když dojí mojí snídani.
"Mno, prvně bych se šla asi převlíknout a pak se můžeme jít třeba někam projít, nebo můžeme jít na zahradu, nebo na koupák, nebo zůstat doma" vyjmenuju mu úplně ty samé možnosti jako každý týden a nevinně se usměju
"Andílek…svatá jako vždycky, co? A třeba jiný možnosti nemáš??"
"Ee" zakroutim hlavou
"Takže je to zase na mě?"
"Hmm J" usměju se a juknu na něj jako největší neviňátko
"Fajn, tak dneska dáme trošku změnu a vyrazíme na koupák"
"Okej" zasměju se a políbím ho. Je to moje největší zlatíčko. Chodíme spolu asi půl roku. Zvláštní náhoda…moje 3 nejlepší kamarádky přišli ve stejnej den jako já že mají kluka a zjistilo se, že choděj s jeho kámošema z jeho skupiny xD. Zajímavá náhodička že?
"Tak se už běž oblíknout, ale ať ti to netrvá pět let, jako vždycky" zasměje se.
"Neboj, já si pospíšim" usměju se na něj a vydám se ke schodům
"Jako každej tejden, že?" pozvedne obočí
"Ne, dneska si opravdu pospíšim" mrknu na něj a vběhnu do pokoje. Rychle na sebe hodim plavky a přes to si dám letní modrý šaty a seběhnu dolu.
"Už jsem!" zakřičím
"Už jsem jo?" a chytne výtlen.
"Pako! Na co ty hned nemyslíš!" střihnu mu pohlavek a začnu se smát s ním. Hodím si na nohy modrý žabky a vyběhnu za Janem z baráku. Jsme to dobrá dvojice :D. Jan má bílou košili (rozepnutou) a světle modrý kraťasy s tmavě modrejma "hawaiskejma" (jak já říkám) kytkama a já mám světle modrý šaty s bílejma a tmavě modrejme kytkama. Držíme se za ruce a spokojeně si vykračujeme městem na koupák. Dorazíme na koupák a Jan rozloží deku (kterou nesl v igelitce, kterou měl s sebou) a pohodlně se na ní usadil. Já si kecla vedle něj a rozhlédla se po bazénu. Uviděla jsem Klárku ve vodě líbající se s Frankym. Asi o 10m dál leží na dece Anet:ma s T:mem a taky se líbaj. A směrem k nám jde Han:ka s Davídkem a držeji se za ruce.