Koukám na dva vytlemené xichty a jeden, který vypadá, jako po pláči. Nemůžu tomu uvěřit…já snad pořád spím! Nebo…nebo opravdu vyhrála "láska nad zlem"?
"Jane ty…jsi to opravdu ty?" koukám na něj jak vyvoraná myš.
"No ano jsem…" lehce se usměje a očka se mu rozzáří.
"Asi jsem se bouchla do hlavy…hodně…já už mám snad vidiny"
"Do hlavy ses bouchla a opravdu hodně, ale pokud nás nevidíš třeba 8, tak vidiny opravdu nemáš!" ušklíbne se Chris
"Alex bolí tě ta hlava ještě hodně?" začne se starat Jan
"Ne, už je to lepší" řeknu mu a usměju se. Není to sice moc pravda, ale teď je moje hlava nepodstatná
"Mno…tak mi už půjdeme" řekne Juri po chvíli ticha, chytne Chrise za rukáv a odtáhne ho pryč. Zůstanu tam jen já a Jan. Když se na něj podívám, chce se mi brečet, nemůžu tomu uvěřit, nemůžu uvěřit tomu, že se na mě usmálo štěstí!
"Alex odpustíš mi prosím?" podívá se na mě smutným pohledem
"Není co Jane, já se na tebe nezlobila ani chvíli. Nemohl jsi za to!"
"Ale ano! Mohl! Měl jsem si všimnout, že to nejsi ty, jenže láska je holt slepá" řekne smutným hlasem a sklopí hlavu
"Jane prosím nic si nevyčítej, nemůžeš za to! Jediný, kdo tu může mít výčitky svědomí jsem já, protože jsem tomu nezabránila. Vlastně jsem na všechno Arianě kývla"
"Ano, ale ze strachu! Víš, hrozně mě to mrzí. Mrzí mě i to, jak ti nevěřil na ten štědrý den. A hlavně mě mrzí, že jsem jí na všechno kývnul. Uplně na všechno" jeho oči se lesknou, jako by se měl za chvíli rozplakat. Mě ale taky slzy pálí v očích, ale když začnu mluvit, sami od sebe se spustí
"Já vím…ale to nevadí. já to chápu. Jediné co bych si přála je, abys jí už nechal, aby všechno bylo jako dřív"
"Taky bych to tak chtěl…a neříkej že nevadí, že jsem jí na všechno kývnul, nevíš co se tady všechno dělo"
"Já vím že jsi s ní spal a nevadí mi to, nemohl jsi za to"
"Ja-jak to víš?"
"To neřeš…prostě to vím" usměju se na něj skrz slzy
"Alex prosím neplakej"
"Ráda bych, ale…jsem šťastná, že jsme zase spolu" znovu se na něj usměju, natáhnu se k němu a obejmu ho
"Od teď už na vždy spolu, ano? Jako jsme to říkali na začátku" zašeptá mi do ucha a já se po půl roce cítím znovu šťastná
"Ano" zašeptám mu já. Ale protože se pořád ještě necítím dobře a jsem hodně unavená, usnu Janovi v náručí
Druhý den se vzbudím okolo desáté (ano, můj obvyklý čas na vstávání) a doktor mi oznámí, že odpoledne můžu jít domu a že je s klukama domluvený, že prý si pro mě přijedou.
Ve 2 odpoledne už vcházím k nám domů a vítám se s rodiči. Ale jen tak jako ahoj sem, ahoj tam…pravdu o tom, co se za poslední půlrok dělo, se nikdy nedozví. Myslí si, že jsem (po dobu co jsem byla v nemocnici) byla u Jana.Asi po půl hodině někdo zvoní na dveře, tak jdu otevřít. Za nimi stojí Jan
"Ahoj Jane" pozdravím ho s úsměvem a obejmu ho
"Ahoj Alex, můžeš na chvíli ven? Potřebuju s tebou mluvit" jeho hlas se mi ani trochu nelíbí
"Ano, určitě…mami jdu ven!" křiknu směr obývák. Obléknu na sebe bundu, vezmu si svoje kozačky a jdu ven. S Janem se držíme za ruce a celou cestu do parku neřekne ani jeden z nás jediné slovo. V parku se posadíme na lavičku. Konečně Jan protrhne ticho
"Alex…víš, objevil se tu problém, se kterým jsem nepočítal" řekne vážným hlasem. Ale ne! Co se stalo?
"Jane co se děje? Musíte někam odjet s kapelou? To nevadí, o tom už jsme mluvili…teda jako už dávno, ale pořád to platí! Nevadí mi to, jen jeď, já tu počkám" usměju se na něj
"Kdyby se jednalo o skupinu, tak z toho nedělám takovou vědu, vím jak jsme se domluvili. Víš…jedná se o Arianu" zamrazí mě v zádech. Ale ne! Co se stalo? Co si na nás zase vymyslela?
"Co se děje? Ona zase vyhrožuje?"
"To ani ne…jedná se totiž o to že…já…Ariana" tuším co se děje…je pravda, že když se mi někdo něco snaží vysvětli, tak jsem většinou tupá jak šutr, ale tohle mi dochází
"Je těhotná, že?" zeptám se ho na rovinu. Skloní hlavu k zemi a kývne. Takže ona nám nepřestane kazit život :'(. Začnou mi téct slzy
----------------
Takže.....dneska jsem se nějak rozepsala, takže mám už půlku dalšího dílku.....možná dodám ještě během dneška, ale nic neslibuju! Pokusím se! Za komentíky děkuju!!!
Terii
máš icq??? moje je 468-646-659 fakt super