close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Zlé začátky nemusí mít zlé konce 15. díl

28. března 2008 v 21:32 | Terii |  FF - Zlé začátky nemusí mít zlé konce
Probouzím se. Otevřu oči a rozhlídnu se kolem. Jsem ve svým pokoji. Když se kouknu ještě kousek vedle tak zjistim, že u psacího stolu (u Krityninýho) sedí na židli Chris, hlavu má položenou na desce stolu a spí. Je tak roztomilej, sladkej a…prostě krásnej. Přetočím se z boku na záda, ale hned se vrátím zpátky, protože mě ty záda hrozně bolej. Potichu vstanu, abych ho nevzbudila, a vydám se do kuchyně, schrastit někde něco k pití. Napiju se nějaké vody a usadím se na židli u stolu. Sedím tam asi deset minut a pak někdo lehce zaklepe na dveře od kuchyně. Trochu sebou škubnu a otočím se. Ve dveřích stojí Chris
"Ahoj, jak ses vyspala?" podívá se na mě tázavim pohledem a dojde se posadit naproti mně
"No…jo dobře…a…co ty? A co pusa?"
"Jo já jsem v pohodě…máte pohodlnej stůl =o) no a pusa…" sáhne si na ní "Vypadá otekle" usměje se
"A ne jen vypadá" řeknu mu po pravdě
"Stane se" řekne s úsměvem. Nevim proč to říká s takovým klidem. Před pár hodinama se kvůli mně popral a teď jen řekne na roseknutej nateklej ret: stane se??? Bože…on je prostě…báječnej…mám ho ráda a jsem mu vděčná
"Chrisi?" oslovím ho a podívám se mu do očí
"Ano?" koukne na mě taky
"Vážně děkuju…za všechno, co pro mě děláš…"
"Prosim tě to nestojí za řeč, ano?"
"Ale stojí…vážně jsi toho pro mě udělal hrozně moc a já jsem ti hrozně vděčná"
"To je v pohodě" usměje se a svýma rukama sevře moje ruce, který mám položený na stole "Udělal bych to znova" řekne upřímě a lehce se usměje. Nevím co mu mám na to říct. Jen na něj vděčně pohlédnu. Najednou mu začne mobil. Já sebou zase trhnu, protože jsem se zase lekla. "Dobrý, dobrý…nelekat" usměje se, pohladí mě po ruce a mobil zvedne. Nevnímám jeho rozhovor, jen přemýšlím nad tím, co pro mě všechno dělá. Nad tímhle teď budu asi přemýšlet pořád. Když domluví, koukne na mě "Volají mi kluci, měl bych jít…máme zkoušku…nechceš jít se mnou?"
"Ehm…mno…ne děkuju já…radši tu zůstanu"
"Dobře, tak ahoj…a kdyby se něco dělo, tak piš, volej…cokoliv, ano?"
"Jasný…děkuju…"
"Neděkuj pořád…nemáš vůbec za co…tak já běžim, pa" vyběhne z kuchyně a já mu už ani nic nestihnu říct. Zůstanu tam sedět a jen tak zase přemejšlim. Z přemejšlení mě vytrhne bouchnutí dveří
"Je někdo doma?" zakřičí ode dveří mamka
"Joo…já jsem doma" zavolám na ní nazpátek. Přijde do kuchyně, položí si pár igelitek a kabelku, kterou nesla, sundá si bundu
"Jak ses dneska měla?" začne rozhovor
"Ale jo…dobře…a co ty?"
"Jo, já taky…ty jsi tady měla nějakýho kluka? Já myslela, že s Andreasem už nechodíš nějakou delší dobu, ne?"
"Cože?" kouknu na ní a pak se kouknu na hodinky. Chris odešel před půl hodinou…to ho nemohla vidět "Jak jsi na to přišla? Jinak s Andereasem už opravdu nechodim"
"No…u vchodu ležel tenhle náramek a ten je pokud vim klučičí" položí přede mě nějaký náramek. Tak ten Andreasův není, to vim stoprocentně. To znamená, že je Chrisův "A nebo je možný, že je Davidův" zauvažuje máma
"Ten bude Chrisův" řeknu a prohlížím si náramek
"Čí?"
"To je jednen kamarád…od Davida ze skupiny"
"Jo aha…hmmm" řekne máma a kouká na mě…jen ať neřekne… "A je aspoň hezkej?" budu střílet!!!
"Mami" řeknu a hlavu naklonim krapet na stranu
"Jo jo…promiň" usměje se a jde si udělat kafe. Ustřelit hlavu…vážně…uaaaa……ten náram je fakt krásnej…musim mu ho vrátit…
--------------------
mocky se omlouvám za mojí neaktivitu a za zpoždění...dílek je krapet delší, snad to aspoň něco aspoň malinko napraví... =o/
Terii
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 sw-adel sw-adel | 28. března 2008 v 21:57 | Reagovat

rychle dál

2 anna anna | 29. března 2008 v 0:22 | Reagovat

super

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama